|
|
Pojetí klavírní pedagogiky v Lisabonu
Šrámková, Kristýna ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Na základě mého studijního pobytu v Lisabonu (Escola Superior de Música de Lisboa) přináším ve své diplomové práci hlubší vhled do oblasti portugalské klavírní pedagogiky na území Lisabonu. Práce se opírá o systém portugalského hudebního školství a seznamuje s významnými hudebně vzdělávacími institucemi. Klavírní pedagogika je tu vymezena v historickém vývoji na základě dostupné literatury, větší pozornost je dána některým stěžejním pedagogickým a skladatelským osobnostem v oblasti klavírní hudby. Část práce je věnována mé osobní reflexi portugalské klavírní pedagogiky a vlastním zkušenostem s pedagogy, zvláště konzultacím s profesorem Miguelem Henriquesem, který shrnul pedagogické zásady ve své knize The (Well) Informed Piano. KLÍČOVÁ SLOVA: klavírní pedagogika, Lisabon, Portugalsko, Miguel G. Henriques, The (Well) Informed Piano, Escola Superior de Música de Lisboa.
|
|
|
Pojetí klavírní pedagogiky v Lisabonu
Šrámková, Kristýna ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Na základě mého studijního pobytu v Lisabonu (Escola Superior de Música de Lisboa) přináším ve své diplomové práci hlubší vhled do oblasti portugalské klavírní pedagogiky na území Lisabonu. Práce se opírá o systém portugalského hudebního školství a seznamuje s významnými hudebně vzdělávacími institucemi. Klavírní pedagogika je tu vymezena v historickém vývoji na základě dostupné literatury, větší pozornost je dána některým stěžejním pedagogickým a skladatelským osobnostem v oblasti klavírní hudby. Část práce je věnována mé osobní reflexi portugalské klavírní pedagogiky a vlastním zkušenostem s pedagogy, zvláště konzultacím s profesorem Miguelem Henriquesem, který shrnul pedagogické zásady ve své knize The (Well) Informed Piano. KLÍČOVÁ SLOVA: klavírní pedagogika, Lisabon, Portugalsko, Miguel G. Henriques, The (Well) Informed Piano, Escola Superior de Música de Lisboa.
|
|
|
Problematické čtvrti Lisabonu
Omastová, Kristýna ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematickými čtvrtěmi Lisabonu. Popisuji zde jejich vznik, typologii a také problémy, se kterými se potýkají, jako je chudoba, nedostatečné ubytování, nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, sociální izolace a stigmatizace, rasismus, nejistota, kriminalita a jeden z nejpalčivějších problémů současného Lisabonu, obchod s drogami. Dále se zamýšlím nad účinností zásahu ze strany státu a města. Na příkladu dvou čtvrtí (Quinta do Cabrinha a Cova da Moura) nechvalně proslulých narkoobchodem se snažím o pochopení tohoto problému a zvažuji možnosti jeho řešení, přičemž to ilustruji na životních příbězích typických obyvatel. Tato část práce je založena na terénním výzkumu, který jsem v obou čtvrtích podnikla. Představuji zde koncept kultury jako možného řešení sociálních problémů.
|
|
|
Projednávání národních lisabonských programů reforem v národních parlamentech vybraných členských zemí Evropské unie: Studie č. 1.176
Částek, Michal
Nově koncipovaný lisabonský proces schválený Evropskou radou v březnu 2005 je programem dlouhodobějšího hospodářsko-sociální směřování EU, které má pomoci Evropě reagovat na vnitřní (stárnoucí populace) i vnější (konkurence z USA, Asie, Jižní Ameriky) ekonomicko-sociální výzvy. Nové pojetí LS usiluje o zúžení počtu prioritních oblastí a o zlepšení samotného řízení, koordinace a hodnocení plnění cílů lisabonské agendy jak na úrovni EU tak na úrovni členských států. Členské státy na podzim roku 2005 předložily tříleté národní lisabonské programy reforem, které mají zajistit jejich politickou odpovědnost při plnění cílů LS a mají usnadnit hodnocení plnění reformních kroků realizovaných v jednotlivých členských státech Unie. Předložená studie se věnuje zapojení zákonodárných sborů (projednávání na plénu, zapojení výborů, předkládání pozměňovacích návrhů) do schvalování národních lisabonských programů reforem (NLPR) na roky 2005-2008 v jednotlivých členských státech Unie. Práce ukazuje, že ve většině sledovaných zemí nebyl NLPR na programu plenárního zasedání, výjimkou byly rakouská Národní rada, slovenská Národní rada a Senát Parlamentu ČR. Studie dále dokládá, že v některých zemích byl do projednávání národních lisabonských programů reforem zapojen pouze jeden výbor (např. Belgie, Francie, Polsko) a v jiných zemích byl tento strategický dokument projednáván ve více věcně příslušných výborech (např. Finsko, Slovinsko, Estonsko).
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.